Z deníku podnikatelky: Ach ty ochranné svazy autorské

... aneb jedna trochu "Švejkovská" o tom, jak udělal stát z dalšího slušného občana alkoholika a jak já zase zaplatím o pár tisíc víc.

To si takhle povídáte se zákazníkem v baru, když v tom do dveří vejde zubatá... ne pardon, on to pán kontrolor od ochranného svazu autorského, jestli náhodou mi tam nehraje ještě něco jiného, krom špetky jazzu z tabletu... ?(Ani si nevzpomínám, že by u nás někdy zazněla česká písnička. To spíš Gloomy Sunday, nebo Take five... a trochu se obávám, že potomkům Billie Holiday ty desítky tisíc, které zaplatím, nejspíš nepoputují.)
... Třeba, zda-li mi tam nezpívá slavík, protože ochranný svaz by jej určitě "sbalil pod svá křídla" a vyplácel by mu slušný peníz za to obohacení. A jestlipak jim opravdu platíme všechno, co ten uhozený zákon nařizuje.
Zjistí, že jo (samozřejmě nedobrovolně, ale co mi zbývá, pracuji sedm dní v týdnu 18 hodin denně, volné mám dva dny v roce a na další pokuty nemám, protože už ty za povídající si lidi venku při kouření jsou pro podniky jako ten náš neúnosné).
A tak mi oznámí, protože pokutovat není za co, že se spojili s dalšími svazy autorskými, a že tedy budu platit, a to i zpětně, o pár tisíc víc. Protože krom OSY tu máme taky OAZU a INTERGRAM, další podnikatelské tasemnice, které znenadání nejspíš začnou účtovat za dýchaný vzduch, aby měly z čeho profitovat. 
"Ok, ok", přizvukuju mu, a v duchu přemýšlím, kterou další práci že to musím vzít, abych tyhle bezedné vyděrače poplatila. 

Pán spokojen odchází a zákazník na baru se mě vyděšeně ptá, co to bylo za individuum. A tak mu vysvětluju, jak to celé je, a že bych měla platit taky za to, když si zákazníci u nás brnkají na kytáru, protože i to je veřejná produkce, že? 

Pán nevybíravě nadává a dává si další pivo, i když už chtěl domů, prý aby podpořil aspoň takto malé podnikatele. 
A tak si nadáváme spolu. Pět minut, deset minut, půl hodinu. Trochu přitvrzujeme ve slovníku i gestech a je nám fajn...

A ten tichý chlapík, co sedí na baru hned vedle, a ještě nepromluvil, pípne: "zaplatím!" A tak mu vydám tu kilometrovou Babišenku za jeho útratu 35,- Kč a on snad ještě potišeji zapípá, jestli bych mu podepsala tadyten papír. Kontrola EET. Ha! 

Tak teda myslím, že pan kontrolor dneska taky dobře nespal. A milý pán u baru si dal další pívo...